Říká se, že muži jsou z Marsu a ženy z Venuše. Zřejmě se tím naznačuje, jak moc jsou si oba živočišné druhy vzdálené a obrazně řečeno „z úplně jiné planety“. Fajn, tak v tom případě jsme s mou přítelkyní každý z jiného kosmíru. Raději se zeptejte strejdy Ajnštajna. Neumím vysvětlit, jak je to možné.
Znáte pánové například ženské jednotky času, množství a podobně? Mám na mysli „trochu“, „kousek“, „za chvíli“ …, však víte. Tuhle jsem vyhledával na žádost mé polovičky recept na chlupaté knedlíky a odhodilo mě to na nějaký ten internetový dámský klub. Stála tam pro mě nepochopitelná poznámka: …knedlíky se dělají větší, ne malé! „Ty tomu rozumíš, jak maj bejt teda velký?“ ptám se poté, co jsem vyvětral zápach ze zapečených logických obvodů v mé hlavě, které jsem nezodpovědně přetížil marnou snahou o analýzu těchto zavádějících vstupních dat. „No jasně!“ vesele a zcela uvěřitelně zašveholila ONA. Spadl jsem ze židle.
Pro čistokrevného chlapa je vůbec těžké se v těch holčičích měrných jednotkách vyznat. Příkladná situace. On: „Tak kdy se tam sejdem? ONA: „Za chvíli!“ On tam stojí dvě a půl hodiny jak odkulkovaný tur a ONA se tomu hrozně diví. Příště řekne: „Budu tam za chvilku, miláčku!“ On si říká: „Nó, tak to mám eště fůru času, chvilka bude asi o něco kratší než chvíle, vyrazim tak za hoďku a půl.“ Za deset minut ONA volá: „Kde sééš, už tady pět minut stepuju!“ A když je on z toho kompletně zmaten, tak mu ještě vynadá, prohlásí ho za Homo Debilis a pak se ještě nezapomene nafouknout.
Co chlapi, zažili jste někdy něco podobného?
Nu a s těmi knedlíky to bylo podobně. Rozvinul jsem logickou úvahu: „Malej knedlík je třeba i milimetrovej knedlík.“ No není to snad pravda, když vycházím ze strejdovy teorie relativity? „Když teda nemá bejt malej, ale větší, tak ho udělám třeba třímilimetrovej!“ zcela správně dedukuji. Sledujete pánové mou logickou nit? Stále to sedí, že? Avšak ONA příjde, s výrazem totálního znechucení zakroutí hlavou a prohodí cosi o neandrtálcích, řka: „Přece každej idiot ví, že VĚTŠÍ knedlík je tohle, né?!“ A roztáhne prsty kousek od sebe. Z čeho je ale tento vágní rozměr odvozen, zůstane pro mě navždy záhadou.
To himbajs nemůžou ty ženské říct třeba: „Maj bejt 5cm v průměru“? Nemůžou. Takže jestli někdo máte převodovou tabulku ze Ženských jednotek do soustavy SI-jednotek, POŠLETE MI JI PROSÍM CO NEJDŘÍVE! Zuřivě prosím!
Nechápu to. Vždyť z takto fatálně nepřesných vstupních dat přeci musí vzniknout pokaždé něco jiného. Nota bene za těch děsivě nesoustředěných podmínek. Jak to tedy dělá ONA, že má výsledek pokaždé stejný? Je geniální! To jen pánové, kdyby nás někdy přepadla jinak velice vzácná tendence se vysmívat a povyšovat.
Chtěl jsem té záhadě přijít na kloub a zkusil chlupaté knedlíky vyrobit dle dvou různých receptů. Poprvé mi vyšly chlupaté knedlíky a podruhé nekonzistentní dvanáctisložkový chemicko-biologický tmel. Schválně jsem se podíval, kdo který recept napsal. Pod tím prvním byl podepsán kuchař-muž a pod tím druhým… ehm… ále co, vždyť my muži máme také své nedostatky. Například neumíme zároveň žehlit, telefonovat s kamarádkou, sledovat telenovelu, a s děckem v náručí a vařečkou v ruce míchat guláš. Já bych si zažrán v teledoják nejspíše přežehlil ucho a telefonem zamíchal děcko do guláše.
Anebo ta fascinující schopnost najít v přeplněné ledničce máslo na první pohled! Samozřejmě víme, že to je opět onen pozůstatek pravěké ženy, která hlídala oheň před vyhasnutím, mláďata před rozprchnutím a okolí jeskyně před napadením tyranosaury. A to vše najednou. Bylo jí tedy dáno periferní vidění. Naopak muž-lovec musel hodiny trpělivě sledovat kořist a tudíž se mu zrak uzpůsobil k zaměření pouze na jeden bod. Kupříkladu na televizní obrazovku, splávek udice, dámský dekolt, plamen ohně, půllitr piva a jiné životodárné zdroje.
Proč ONA hernajs ale to máslo v chladničce pořád přemísťuje?! Je to snad škodolibý sadismus? Já jí s tou garáží také pořád nešoupu a stejně se do ní věčně netrefuje.
Jindy ONA mluví o tom, jak ji trápí záležitost, kterou nazvěme třeba „A“. Poslouchám ji hodinu a půl a pak láskyplně nadhodím, co by se s tím „A“ dalo udělat, ovládán jedinou myšlenkou „jak jí pomoci a ulevit“. Ona však začne mluvit o „B“, aniž by si vůbec všimla, že jsem něco řekl. „Počkej, vždyť jsi mluvila o „A“ “ zarazím se. „Ty jsi bezohledný netvor!“ odsekne, vytržená zřejmě z nějakého mě neznámého druhu myšlenkového toku.
Poslouchám tedy další hodinu o „B“ a marně přemýšlím, jakou to má spojitost s „A“. Zřejmě to na mě pozná, neboť mi rozhořčeně vytkne, že ji neposlouchám a nezajímám se o její problémy. Jsem prý sobec, a bezohledný netvor. Jako důkaz mi předhodí, že jsem jí před pěti lety nešel pomoci přesadit muškáty, když to po mě chtěla v poslední pětiminutovce finále Mistrovství světa v hokeji. A že když jsme se poznali, tak jsem na první rande přijel na motorce a už tehdy prý poznala, jaký jsem egocentrista a bezohledný netvor.
Kdybych byl milující a chápající partner, bez velkého vysvětlování bych prý ihned poznal, že celý problém je přeci v „C“. „No moment, jaké „C“?“ žasnu. „Vždyť jsi mluvila o „B“, které tedy původně bylo vlastně „A“ „. Nakonec se dozvím, že jsem dutohlav nechápavý, pivem zdegenerovaný a fotbalem vytuplý a že kdybych nebyl sobec a bezohledný netvor a alespoň jednu jedinou vteřinku v životě ji poslouchal, tak bych přeci musel pochopit, že „D“ se rovná A°/∂B+ƒ(¼x-cotgC logₔ) ⁿ√A²-B³ ≥ ∑∫⅍(³√x+Cₓ)±(2n+1)!! 2ⁿn! ≠ ∆D.
Z toho mě už opravdu klepe Pepka po kebuli, ale naštěstí se netrefuje, neboť má značně nepřesné vstupní údaje o poloze mé hlavy. Vejrám na ní jak rusák na vodovod. Brada mi padá až do sklepa. Takže má ONA vlastně asi pravdu – musím být opravdu tupec.
Mám ale svou přítulkyni rád, neboť mám rád všechny neuvěřitelné věci. ONA tedy samozřejmě není věc, ale neuvěřitelná je!
Inu, a tak to chodí mezi ženami a muži a jiné už to asi nebude…
Nevěříte? Věřte…
Více na:
[10] Bhue-he-hééé! Dvapokozy a půlpokozy jsou geniální Radku. X))
radek@printmatula.comže mají dámy mezi námi svoje vlastní měřítka jsme zjistili i u nás ve firmě….po telefonním dotazu jednoho zákazníka,,jak je vysoká paleta se zbožím" odvětila madame s ledovým klidem,,asi mě po prsa"
Zavedli jsme tudíž míru,,pokozy" což je pro pány cca 125cm.:o)) Dá se libovolbě sčítat i odečítat,viz dvapokozy, nebo půlpokozu…
SPAMMáslové atp záhady jsou jasné…muž lovil a žena míchala děti v guláši…
A proč si nerozumí? Protože každý chce něco jiného…Muž chce ženu a žena chce muže…
Tak a je to, král Strach je mrtev, ať žije král Brouk! Škoda, že jsem tenhle blog neznal dřív. Člověče, vždyť Ty máš neskutečnej talent! Nechceš zkusit navštívit nějakýho vydavatele?
Ahoj Brouku! Srdečně gratuluju k 1. místu za minulý týden. Budu držet palce i v dalších kolech. :-)))
U mě máš taky hlas Brouku! :-)))
Chlape, díky Blog Roku 2009 jsem narazil na Tvoje stránky a fakt dobrý! Máš u mě zaručeně hlas;)
jojo, tudle knížku máme doma a můžu jí jen doporučit 😉
Doporučená literaturaAlan a Barbara Pease, Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách. najdeš odpovědi na svoje otázky a to i na ty dosud nevyřčené.
my ženy jsme něžná, křehká stvoření.. občas to maskujeme..:D na druhou stranu.. vy ste taky jenom chlapi 😀 Ovšem snažit se navzájem pochopit je marný.:D
S tím máslem to je teda vážně kosmozáhada! Můj muž otevře ledničku, kouká na máslo a zároveň se ptá, kde je máslo! Čímž mě samozřejmě neskutečně vytáčí. Taky jsem si ale nedávno přečetla, že za to nemůžete, tak už ho od té doby neposílám ať se jde podívat třeba k sobě do nočního stolku nebo ke mně do skříně. A je fakt, že do garáže taky zacouvat neumím, i když ji mám přímo před očima. :-)))